Česko – Zakarpatska smíšená obchodní komora, z.s.
vznikla v roce 2024 v souladu se zákony České republiky
Cíle této komory jsou zaměřeny na posílení ekonomické spolupráce, podporu vzájemného obchodu a investic, a na rozvoj sociálních a kulturních vazeb mezi oběma regiony. Komora by měla sloužit jako most pro sdílení nejlepších praxí, inovací a podnikatelských příležitostí, které přispívají k prosperitě obou stran.
Zakarpattia Oblast (ukrajinsky: Закарпатська область), také známá jako Zakarpattia nebo Transcarpathia, je historický region na západě Ukrajiny, převážně shodný s oblastí Karpaty. Zde jsou některé zajímavé informace o historických vazbách mezi Českou republikou a Zakarpatím:
What do we Stand for?
- Vznik Zakarpatské oblasti: Zakarpatská oblast byla založena 22. ledna 1946 poté, co Československo vzdalo svůj nárok na území Podkarpatské Rusi (česky: Podkarpatská Rus) v rámci dohody mezi Československem a Sovětským svazem. Toto území bylo poté převzato Sovětským svazem a stalo se součástí Ukrajinské SSR.
- Hranice s Českou republikou: Zakarpatská oblast je jediným ukrajinským správním územím, které hraničí se čtyřmi zeměmi: Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Je situována v Karpatech, které jsou důležitým turistickým cílem a mají významný podíl na ekonomice oblasti.
- Historické vazby: Zakarpatská oblast byla v minulosti součástí Uherska a později Československa. V období mezi světovými válkami byla součástí první a druhé Československé republiky. V roce 1991 měli voliči Zakarpatské oblasti možnost hlasovat o autonomii, ale ta nebyla nakonec udělena.
- Kulturní a etnická rozmanitost: Zakarpatská oblast je etnicky různorodá a obývají ji lidé, kteří se považují za Ukrajince, Rusíny, Lemky, Maďary, Rumuny, Slováky a Poláky. Má také menšiny židů a Romů.
Zakarpatská Ukrajina nebo také Podkarpatská Rus. Celá oblast náležela k bývalému Československu. Do tohoto období také spadá největší rozvoj správního střediska Zakarpatí, Užhorodu. Jako důkaz díků za toto období byla v roce 2002 v Užhorodu odhalena busta T.G.Masaryka. Vůbec v celém kraji jsou „české stopy“ ještě hodně patrné. Třeba v Mukačevo na pěší zóně sousoší Cyrila a Metoděje.
České stopy:
Státní reálné gymnázium. Chust
Spořitelna na Královských Vinohradech. Mukačevo
Římskokatolický kostel. Solotvyno
Masarykova jubilejní škola. Solotvyno
Hornická dělnická kolonie. Solotvyno
Na Zakarpatí se nachází řada historických pozůstatků a staveb, které jsou svědky českého vlivu v regionu, zejména z období, kdy byl součástí Československa. Zde jsou některé příklady:
Architektura: Mnoho budov v Užhorodu a dalších městech má prvorepublikový architektonický styl. Například pošta a obchodní dům Baťa v Užhorodu byly navrženy českým architektem Josefem Gočárem
Koločava: Vesnice Koločava je známá díky románu Ivana Olbrachta “Nikola Šuhaj loupežník”, který se odehrává v tomto regionu. Ivan Olbracht zde také působil a vyučoval
České školy a instituce: V období mezi světovými válkami bylo na Zakarpatí postaveno mnoho českých škol a kulturních institucí, které sloužily české menšině v regionu
Památníky a busty: V regionu se nachází památníky a busty významných osobností spojených s českou historií a kulturou
Tyto a další prvky jsou důkazem bohaté historie a vlivu, který Československo mělo na rozvoj Zakarpatí. Dnes jsou tyto pozůstatky cennou součástí kulturního dědictví regionu.
Meet our team